Jak během 20 minut objevit své životní poslání

29. 03. 2011 v 08:01 | Napsal(a):

Jak zjistit Vaše skutečné životní poslání? Teď nemluvím o Vaší práci, Vašich každodenních povinnostech, nebo dokonce o Vašich dlouhodobých cílech. Mám na mysli skutečný důvod, proč jste vůbec tady – důvod proč existujete. Více v článku Jiřího Pivoňky.

Foto by Henri Bonell

Možná jste spíše nihilistou, který nevěří, že má nějaké poslání a že život má nějaký hlubší význam. To nevadí. Skepse k faktu, že máte poslání, nebrání jeho poznání. Nedostatek víry může proces poznání toliko prodloužit, takže pokud patříte mezi tyto lidi, pak pouze změňte číslici 20 v nadpisu tohoto článku na 40 (nebo 60, pokud jste skutečně tvrdohlaví). Pokud nevěříte ve své poslání, potom nejspíš nevěříte ani tomu to píšu, ale stejně, v tomto případě riskujete pouze investici hodiny času.

Zde je příběh s Brucem Lee, který vytvoří základ pro toto malé cvičení. Jeden mistr bojového umění požádal Bruce, aby ho naučil vše, co ví o bojovém umění. Bruce zvedl dva šálky naplněné čajem a povídá. „Váš šálek, představuje všechno Vaše vědění o bojovém umění. Můj šálek, představuje všechno mém vědění o bojovém umění. Pokud chcete naplnit svůj šálek mými znalostmi, musíte ten svůj nejdříve vyprázdnit.“

Pokud chcete poznat Vaše skutečné životní poslání, musíte nejdříve zbavit svou mysl všech těch falešných představ, které Vám někdo vtloukal do hlavy (včetně myšlenky, že žádné poslání nemáte).

Takže jak na to? Existuje mnoho způsobů, z nichž některé jsou dosti spletité. Tady je jeden nejjednodušší, který zvládne každý. Čím více budete tomuto procesu otevřeni a čím více budete věřit, že funguje, tím rychleji dospějete k cíli. Pokud nebudete otevření, budete mít pochybnosti, budete si myslet, že je to všechno nesmyslná ztráta času, neznamená, že to nebude fungovat pokud se o to pokusíte – znovu říkám, že to v takovém případě zabere více času.

Musíte udělat následující:

1. Vezměte si čistý papír, nebo si otevřete nový soubor v textovém editoru (já preferuji druhou možnost, protože je pro mě rychlejší).
2. Napište si nadpis, „Co je mým skutečným životním posláním?“
3. Napište na otázku z nadpisu jakoukoli odpověď, které Vám bleskne hlavou. Nemusí to být celá věta. Stačí třeba krátký slovní obrat.

Opakujte krok 3. tak dlouho, dokud nenapíšete odpověď, která Vás rozpláče. To je Vaše poslání.

 

To je všechno. Nezáleží na tom, zda jste advokát, nebo inženýr, nebo kulturista. Některým lidem bude toto cvičení dávat perfektní smysl. Jiným bude připadat naprosto stupidní. Normálně to zabere 15-20 minut, než se Vám pročistí hlava od všech zmatků a jakési sociální představy o tom, co je Vašim cílem. Z Vaší mysli a vzpomínek budou přicházet nejrůznější falešné odpovědi, ale když konečně přijde ta pravdivá, budete mít pocit, jakoby k Vám přicházela z úplně jiného zdroje.

Pro ty, kdo jsou velmi připoutaní k materiálnímu způsobu života, bude potřeba daleko více času k odfiltrování falešných odpovědí, pravděpodobně více jak hodina. Pokud ale vydržíte, pak po 100, nebo 200, nebo třeba 500 odpovědích, budete překvapeni odpovědí, která Vám způsobí příval emocí, odpovědí, která Vás srazí na kolena. Pokud jste to nikdy nezkoušeli, může Vám to připadat hloupé. Neřešte to, a přesto to udělejte.

Při Vašem postupu mohou některé odpovědi vypadat velice podobně. Můžete dokonce modifikovat předchozí. Potom můžete zamířit jiným směrem a vytvořit 10-20 odpovědí týkajících se jiného tématu. Toto je naprosto v pořádku. Můžete zapisovat cokoliv Vám stane na mysli když pokračujete v psaní.

V určitém bodě (běžně po 50-100 odpovědích), můžete mít chuť skončit. Můžete cítit potřebu vstát a s výmluvou jít dělat něco jiného. To je také normální. Překonejte tento odpor a pokračujte v psaní. Tento vzdor nakonec zmizí.

Můžete rovněž přijít na několik odpovědí, které způsobí mini-přísun emocí, ale které Vás vysloveně nerozpláčou – jsou pouze kousek mimo. Zvýrazněte tyto odpovědi, tak aby jste se k nim mohli případně vrátit a vytvořit jejich modifikace. Každá odráží kousek Vašeho poslání, ale samy o sobě nejsou kompletní. Když začnou přicházet odpovědi tohoto charakteru, znamená to, že se dostáváte do správného varu. Pokračujte.

Je důležité, abyste toto cvičení prováděli sami bez vyrušování. Pokud nevěříte, pak klidně začněte s odpovědí „Nemám žádné poslání“, nebo „Život nemá žádný význam“, a začněte z tohoto bodu. Pokud vydržíte máte stále šanci na dopracování se k cíli.

Když jsem sám dělal toto cvičení, trvalo mi asi 25 minut, a konečná odpověď měla číslo 106. Části konečné odpovědi (mini-přísuny) jsem měl v kroku 17, 39 a 53 a potom v krocích 100-106, kde byly postupně vylepšeny. Měl jsem taky pocit určitého odporu (chtěl jsem vstát a dělat něco jiného, očekávaje, že proces nebude fungovat, byl jsem netrpělivý a podrážděný) kolem odpovědí 55-60. Při odpovědi 80 jsem si udělal 2 minuty přestávku, zavřel jsem oči, relaxoval, vyčistil si mysl a soustředil se na další odpověď, která přijde – to mi pomohlo a odpovědi které přišly po této přestávce začaly být jasnější.

Toto byla moje konečná odpověď: žít odvážně a s otevřenou myslí, vyzařovat lásku a soucit, probouzet v jiných tu nejlepší energii a ponechat tento svět v míru.

Když naleznete Vaši vlastní jedinečnou odpověď na otázku proč jste tady, budete cítit, že ve Vás hluboce rezonuje. Její slova na Vás budou působit zvláštní energií a Vy budete tuto energii cítit, kdykoliv si ji přečtete.

Objevení Vašeho poslání je tou jednodušší částí. Tou těžší je držet se ho v každodenním životě a pracovat na sobě do fáze kdy toto poslání naplníte.

Pokud máte tendenci ptát se, proč toto cvičení funguje, dejte tuto otázku stranou do chvíle než jej úspěšně dokončíte. Jakmile se tak stane, budete pravděpodobně mít svou vlastní odpověď. Když se zeptáte 10 různých lidí, kteří cvičení úspěšně dokončili, proč toto funguje, nejspíš dostanete 10 různých odpovědí přefiltrovaných přes jejich individualitu.

Samozřejmě, tento proces nebude fungovat, pokud skončíte před dosažením cíle. Můj odhad je, že 80-90% lidí by mělo konečnou odpověď najít během méně jak hodiny. Pokud jste skutečně zatvrzelí, možná to budete muset zkusit 5x, ale předpokládám, že takoví lidé prostě skončí předčasně (např. během prvních 15 minut) a nebo se vůbec nepokusí. Pokud však čtete tyto články (a neměli jste tendenci je prostě pominout), pak pochybuji, že patříte do takové skupiny.

Pokuste se o to! Přinejmenším zjistíte jednu z následujících věcí: Vaše skutečné životní poslání, nebo to, že byste měli tyto články přestat číst ;-) .

napsal Jiří Pivoňka, zdroj: http://www.stevepavlina.cz/2010/12/jak-behem-20-minut-objevit-sve-zivotni-poslani/

Autor článku:

Alice Kubíková
Články autora

Štítky: , , , ,

Máme pro vás dárek:

25 tipů pro váš šťastný den

Tipy budou zaslány na váš email v PDF.
Vaše údaje jsou u nás v bezpečí. Nemáme rádi spam.

  • Hana Borovská

    Zajímavý článek, divím se, že na něj nikdo nereagoval. Tak začnu já :)
    Zkusila jsem to. Pustila jsem si k tomu stylově The Alchemy of Happineess od Klause Wieseho a asi 35-40 min psala 100 odpovědí. Nepokoušela jsem se nořit do své duše, ani se spojovat se svým vyšším já a podobně, ale zpočátku jsem postupovala rychle a spíše mechanicky zaznamenávala první asociaci. Takže 5. odpověď byla třeba: „Mýt se, čistit se.“ Pak jsem bloudila po svých oblíbených tématech (milostné vztahy, poučovat druhé lidi). Bylo to dost dlouho bezemoční. Po dost dlouhé době jsem zaznamenala pocit oživení, zájmu. Stalo se to u odpovědi č. 52: „Mít vlastní studio.“ a 53: „Mít vlastní médium a starat se o jeho vysílání.“ Vůbec netuším, proč jsem to napsala. Dál ten proces probíhal tak, že jsem se postupně emocionálně povznášela tím, jak jsem se plnila samými ušlechtilými představami a vžívala se do nich. Rozplakaly mě odpovědi 63: „Učit lidi žít. Učit je, aby byli šťastní. Učit je odvaze, velkorysosti. Posilovat je. Připravovat je, aby dělali velké skutky.“; 66: „Být známá, láskyplná, přející žena.“; 68: „Dávat lidem podporu, lásku , úctu. Zvedat je.“; 69: „Pozvedat lidi z prachu. Dávat jim sebevědomí, kuráž.“; 73: „Být vděčná, že mohu druhým dávat, že mohu milovat.“; 74: „Zažít niterný vztah k Bohu, kontakt s ním, pocit, že jsme spojeni, že to to funguje a já jsem na správném místě.“ a 75: „Vítat lidi po splnění jejich úkolu a radovat se s nimi z toho, sdílet to s nimi jako vlastní úspěch.“
    Je-li pravda, že ty odpovědi jsou z duše, pak to nejspíš znamená, že jsem asi ženská duše, která se může hodně naplnit podporou druhých. Taková přece jen klasická s vnějškovým intelektuálním nátěrem. Nevím, jestli to tak je. Beru to jako stopu, která se dá sledovat a u toho se může naslouchat, zdali to volá: „Samá voda.“ nebo: „Přihořívá, přihořívá, hoří!“
     
     Myslím, že kdyby tu byly další podobné zkušenosti, že by to pro mnohé bylo užitečné. 

  • David

    Nádhera. Díky Hanko. Inspirovalas mě zkusit to konečně taky. 

  • Hana Borovská

    A jaký byl výsledek pokusu?

  • Martin Simonides

    Zdravím všechny,

    tak i já jsem se rozhodl zkusit tuto metodu ve víře, že objevím cosi převratného v svém nitru. Prvních pár položek bylo opravdu zkusmo, tak jak mě možná dosti vidí vnější svět, zvrat přešel kolem 30. položky kdy se mi více opakovalo v nejrůznějších formách tréner malých dětí (fotbal) či učení lidí obecně (pozitivnímu náhledu na svět). Zde to je zajímavé, protože to mám podobné s Hankou  a tedy necítím se jako „ženská duše, která se může hodně naplnit podporou druhých. Taková přece jen klasická s vnějškovým intelektuálním nátěrem“ :-) když nad tím přemýšlím, tak přeci jen v nás samotných je zakódováno od pradávna, že se mi máme pomáhat, akorát v dnešní době je to povýšeno o to, že to je směrem osobnostního rozvoje a ne holého přežití v jeskyni. Při této metodě jsem udělal jednu kardinální chybu, psal jsem to v posteli v poloze ležícího střelce :) a proró není se čemu divit a po cca půl hodině rozjímání na mě padla únava, ale ještě před tím než jsem zcela upadl do blaženého spánku jsem měl v hlavě další body, které mě sice nerozbrečeli, ale s city zacloumali řádně. Úcta a vděčnost k mé rodině hlavně k mamce, to vím již dlouho, ale aspoň jsem si uvědomil kde bych zase měl trochu zabrat.

    Abych shrnul tuto metodu: je zajímavá a inspirativní zároveň, myslím, že by bylo docela zajímavé vidět přesně kdo co psal a jakým stylem, třebas u mě jsem tento progres zaznamenal : zprvu jsem měl Být slušným člověkem atd. pak se přerodilo v Chci vést mladé lidi … a pak dále ještě ve věty rozvitější. Tyto cvičení nebo metodiky jsou čas od času dobré :) jestli se k tomu dostanu popíši zde, jak to vidí Steven Covey, ten má taky svou metodu a také zajímavou :)

    Mějte se všichni krásně, nechť radost a smích doprovází vaše kroky :)

  • danny

    sice se ani po hodině žádné odpovědi nepodařilo mě rozbrečet, ale psaní byla výborná terapie, báječně jsem se odreagoval a jaksi to se mnou vniřně „hnulo“ a něco posunulo – díky za to

  • Hana Borovska

    Docela by mě zajímalo, čím se autor – Steve Pavlina inspiroval. Neviděla jsem na jeho stránkách konkrétní odkazy, ale podobných metod a variací je spousta. Já jsem nedávno použila jednu starší. Tohle jsou mé zkušenosti:

    V knize Alexandra Svijaše Karma s podtitulem Řešení problémů (Eugenika, Bratislava 2001) je  jeden z mnoha návodů, jak si vyjasnit své životní cíle a přání a jak jich dosáhnout. Všechny ty návody hovoří podobnou řečí, takže je celkem jedno, který z nich použijeme. K čemu jinému by byly? Kdybychom je pouze četli, rychle by nás to přestalo bavit. Cvičení v knize, která slouží k ujasnění toho, po čem toužíme, mají podobný ráz. Nejprve se zharmonizujeme fyzicky, emocionálně i mentálně, vyřadíme svoje racionální a hodnotící složky a pak klademe svému nitru otázku, na niž automatickým psaním zaznamenáváme odpovědi, dokud nás napadají. Zpravidla jich bývá 10-15 a trvá to kolem 20 minut. Někdy ještě získané odpovědi velmi rychle, během nejvýše 10 sekund a bez přemýšlení obodujeme na škále 1-10 se vzrůstající důležitostí a pak se zaměříme třeba na tři nejvýznamnější. Výsledky jsou pozoruhodné. Na jedné straně se překvapivě liší od předběžného odhadu, který učiníme v „bdělém stavu“. Na druhé straně zapadají do nového, širšího celku a neurážejí zdravý rozum. Vznikne tak větší nadhled a hlubší vhled, vidíme věci ostřeji a z mnoha dalších, dosud neznámých úhlů.
     
    Nejprve jsem se ptala sama sebe na překážky, které mi brání, rozpoznat, co vlastně chci. Na otázky: „Kde je příčina mého neklidu? Co mě trápí? Z čeho mám strach?“ se mi vynořilo skoro 40 odpovědí. Nejdůraznější byly tyto: 10. V tom tlaku, který na sebe nechám doléhat, je problém. 19. Je dobré více přijmout vlastní fyzickou a materiální existenci. Být v tom přijetí harmonická s vysokými city. Vděčná. Přijetí se opakovalo i dál jako cesta k většímu klidu. Ve 29. se jako překážka vynořil kárající, hodnotící, odsuzující rodič. Nenechá mě spočinout. Nepřeje mi nečinnost. A vyústilo to do závěru: 38. Láska nečeká (až se uklidníš). Láska se děje pořád. I teď. Je to v pohoděJ
     
    Na to navazovaly odpovědi, jak ty objevené překážky odstranit nebo zmírnit. Otázky zněly: „Co mám dělat, abych byla spokojená? Co mně pomůže? Co je třeba udělat nejdříve?“ Reakce byla zcela konkrétní a rozumná. Pomůže mi zdravější životní styl a opečování nižších úrovní. Taky bych měla uklízet a mít věci v pořádku.
     
    Následující otázky už se zaměřují na klíčovou oblast: „Jaké jsou mé životní cíle? Co chci? Co je pro mě nejdůležitější?“ Hrozně toužím být pro druhé neformální autoritou. Chci na lidi působit pomocí nějakého média, diskutovat s nimi a pomáhat jim hledat Pravdu. Vzhledem k mým odpovědím v předchozích odstavcích je to sice drzost, ale nedá se nic dělat… Tyhle tužby získaly u mě 8-9 bodů. Oblast cílů můžeme propátrávat na různých úrovních. Tahle byla prostřední. Vedle toho můžeme navázat kontakt se svými strážci z vyšších rovin, jak říká Svijaš, nebo se svým vyšším já, jak píší jiní, a tázat se přímo na svůj karmický úkol v tomto životě. Odpovědi budou obecnější a mnoha lidem společné. U mě je nejdůležitější: Prostě milovat. Nepředřít se. Neklesat na mysli. Pak mám milovat určité bytosti a stát při nich. Taky se mi líbilo: Být osobním příkladem mnoha lidem. Nevadí, když s nimi nenavážu osobní vztah. Můžu působit nepřímo. Všechno jsou to krásné, povzbudivé odpovědi, některé dojemné. Tím se to podobá cvičení o životním poslání z jiného zdroje, na které odkazuji v úvodu.
     
    Ujasňování životního cíle je završeno posledním cvičením, v němž si máme vybrat jeden cíl a konkretizovat kroky, které nás k němu dovedou. Na rozdíl od mého přísného vnitřního rodiče mi moje laskavější vnitřní složky doporučují trpělivě a nezaujatě vyčkávat a potom reagovat. Bez vyvozování předběžných závěrů mám dát všemu šanci. Také mám o sobě dát nějak vědět, což tímto činím :-)

    Trochu více je na http://novazeme.ning.com/profiles/blogs/dobra-zprava-funguje-to

  • Hana Borovska

    Souhlasím, někdy dostaneme trochu jiné odpovědi, než na co se ptáme. Všechny ty získané odpovědi byly v mém případě na míru, odpovídaly tomu, co jsem potřebovala – vidět vše z větší výšky a do větší hloubky – viz můj komentář výše.

  • David

    Doporučuju všem. Na začátku chvíle nejistoty a váhání, ale pak se začnou dít věci. Na konci jsem měl pár popsaných stránek. Dobral jsem se k jedné větě, která se mnou hodně rezonovala a v danou chvíli vyplynula. Je to to vono? Uvidí se…

  • Petr

     Tohle cvičení mě konečně donutilo hledat své poslání a došel jsem k závěru, že jádro poslání každého z nás je velice podobné možná i stejné, avšak každý ho definujeme jinak. Co si o tom myslíte?

  • Martin

    No vůbec jsi nenapsal to tvé poslání nebo jej ani nepřiblížil, takti těžko budeme reagovat :/ … zkus jej dopsat a popsat :)

Mohlo by vás zajímat: